[Rozhovor] Mirka Francis: V Americe se děti vychovávají vysvětlovacím přístupem

Když se mi ozvala Mirka, věděla jsem, že patří mezi ty, se kterými budu chtít spolupracovat. Díky ní jsem poznala nejen další zajímavý projekt, ale taky jsem nahlédla do její česko-americké rodiny. Děkuji jí za to, že mi to umožnila a s jejím dovolením to teď s vámi ráda posdílím.

 

Seznamte se

• Mirka Francis je zakladatelkou blogu Maminy International
• Jejím cílem je propojovat maminky z celého světa a ukázat, že všechny v mateřství řeší podobné radosti i starosti
• Pochází z Brna, má dvě děti, manžela a žije v Texaském Austinu
• … a žije příběh, o kterém jsem sama kdysi snila 🙂

 

Foto: Maminy International, Instagram

 

1. Je těžké dostat se mezi komunitu amerických maminek?

„Těžké to není, jsou tu hodně přátelské a hned vás přijímají mezi sebe. Ale potom už je na každém najít si ty, které jsou jeho šálkem čaje. Protože jako všude jsou to maminky s různými názory a výchovou. Takže než člověk najde ty, které jsou mu k srdci nejbližší, tak to chvilku trvá.”

 

2. U nás je stále tradičně s dětmi doma žena (běžně 3 roky). Některé jdou do práce dřív a dítě dají do soukromé školky. Občas bývají okolím označovány za kariéristky. Jak je to v USA?

„Tohle záleží na rodině, v USA není mateřská dovolená. Pokud je žena zaměstnaná, tak jí zaměstnavatel dá 6 týdnů dovolené a potom už nastoupí do práce. Já osobně mám práci na částečný úvazek z domu, takže děti nemusí do školky, která se tu platí a není to zrovna nejlevnější.

Hodně rodin se tu potýká s otázkou, jestli se vyplatí pro ženu být doma s dětmi a nebo pracovat jen na to, aby pokryla náklady na školku a dopravu. Některá pracovní místa mají školky v budově, takže maminky mohou děti mít u sebe a je to zdarma. Ale z mojí zkušenosti hodně maminek zůstane s dětmi doma, dokud děti nejdou do školy v pěti letech. Ale je i hodně těch, které chodí do práce.”

 

3. Jaká je výchova dětí v USA (hlavní rozdíly oproti ČR)?

 

V Americe se děti do věcí moc nenutí.

 

„Já děti v ČR neměla, takže mohu porovnávat jen se svojí výchovou na konci 80. a na začátku 90. let. K dětem se tu přistupuje vysvětlovacím přístupem a na zadek se jim vůbec nedává a nebo jen málo. Děti se tu dávají do nespočtu kroužků, takže kolikrát ani nemají čas na to, hrát si s jinými dětmi venku a nebo i doma. Také se tu hodně prosazuje u malých dětí, že začnou určité věci dělat, až jsou na ně připravené. Jako třeba vzdát se dudlíku a nebo začít chodit na záchod. Moc se do věcí nenutí.”

 

4. Jak se podílí američtí muži na výchově dětí a péči o domácnost?

„Tohle je podle mě také hodně individuální, manžel občas pomůže, ale tím, že jsem s dětmi doma, tak ani nemá s čím moc pomoct. Ale se synem trénuje baseball, čte dětem pohádky před spaním, koupe je a někdy i uvaří večeři. Jinak to opravdu záleží od rodiny asi jako kdekoli jinde.”

 

5. Angličtinu používáte denně, vnímáte ještě někdy jazykovou bariéru mezi vámi a vaším manželem?

„Ještě někdy nevím, jak se některá slova vysloví, ale to už není problém, jelikož si manžel na to, jak mluvím, zvykl a vždy mi řekne, že ví, o čem mluvím. Spíš je to těžší, když potkám někoho nového. Manžel mi ale říká, že má angličtina je o hodně lepší a je mi rozumět lépe, než když jsme se poznali. Jinak si myslím, že ta bariéra tam není už hodně dlouho a manžel se teď s dětmi učí i česky.”

 

6. Jakou řečí mluvíte na své děti a jak ony zvládají dva jazyky?

 

Měla jsem strach, že syn nebude manželovi rozumět.

 

„Já na děti mluvím většinou anglicky, ale už pracujeme i na češtině. Myslím, že kdybych vydržela a na děti mluvila česky, tak by to pro ně bylo snažší. U syna jsem zvolila angličtinu jen proto, že manžel odjel na rok do Afganistánu, když malému bylo 5 měsíců, a já měla strach, že mu syn nebude rozumět. No a pak už u toho zůstalo a ta čeština se trošku odsunula, i když se pořád snažím ji zase prosadit.

S malou jsem k ní také sklouzla, ale teď se pravidelně každý den učíme a děti začínají znát víc a víc slovíček, také jim pouštím české pohádky (i ty kreslené) na Youtube, takže doufám, že se brzy rozmluví. Mamka jim k Vánocům nadělila Kouzelné čtení s albi tužkou a to je pro ně velká zábava.”

 

7. Jak vypadá váš všední den?

 

Každý den mám vyhrazeno 20 minut, kdy se s dětmi učím češtinu.

 

„Můj všední den se liší podle toho, jestli je syn ve škole a nebo není. Pokud je ve škole, tak ho ráno do školy odvezu, jelikož autobus co děti vozí do školy, přijíždí velmi brzy. Potom pracuji. Mám práci z domu, tak to usnadňuje péči o dceru, protože se tu za školky platí. Potom se s dcerou učím a nebo hraji, samozřejmě poklidím.

Odpoledne syn přijede ze školy, vyzvednu ho z autobusu, který staví kousíček od našeho domu. Uděláme úkoly a děti si hrají, než nachystám večeři. Na jaře a na podzim syn hraje baseball, takže máme několikrát do týdne trénink a nebo zápas. No a po večeři se buď všichni společně díváme na televizi a nebo hrajeme společenské hry. Každý den mám vyhrazeno 20 minut, kdy se s dětmi učím češtinu, aby rozuměly mé rodině v ČR. Až jsou děti v posteli, udělám si čas sama pro sebe, kdy si čtu knihu, cvičím a nebo nějakým způsobem relaxuji.”

 

8. Můžete nám trošku popsat, jak probíhá den ve školce?

„To záleží od školky. Když syn chodil do armádní školky na 4 hodiny denně, tak tam se nasnídaly, pak po sobě uklidily a potom tvořily nebo se učily podle věku různé věci, potom šly ven. Učitelky jim četly pohádky. Potom byl čas na svačinu a šly spát. Když jsme se přestěhovali do USA a opustili armádu, tak to bylo hodně podobné, akorát se každou středu hodinu učily o bibli. Jeho školka byla v kostele a on chodil 3x týdně. A když už byl čas na to jít do školy, tak rozeznal všechna písmena, hodně jich i uměl napsat, uměl se podepsat a číst krátké věty.”

 

9. Jak tráví děti prázdniny? (zvlášť ty letní, když jsou oba rodiče v práci)

„Jsou tu různé tábory, které jsou jen přes den a rodiče je dávají do těchto. Nebo babičky pomohou. Někteří rodiče si schovají dovolenou na léto a nebo si najmou paní na hlídání. U nás děti tráví prázdniny se mnou. Což nám ušetří hodně peněz.”

 

10. Jakou máte zkušenost s cestováním s dětmi?

 

Vždy mám pro ně na zadním sedadle nachystané různé hry, omalovánky, knížky, tablety a různé jídlo a pití.

 

„Náš syn poprvé letěl z Evropy do USA, když mu byly 4 měsíce a od té doby jsme procestovali hodně Evropy a něco málo i tady. Naše děti mají rády výlety a tak je to s nimi velmi jednoduché. Vždy mám pro ně na zadním sedadle nachystané různé hry, omalovánky, knížky, tablety a různé jídlo a pití.

Syn pomáhá mladší sestře, pokud něco chce. Také jim na laptopu pustím i nějaký film. Dcera usne na většinu cesty. Co se letadla týče, tak jim také nabalím pár věcí do letadla, aby si měli s čím hrát. Dcera do Evropy ještě neletěla a tohle léto poletí poprvé, tak jsem na to zvědavá.”

 

11. A poslední otázka, Miri. Jaké máte plány s blogem Maminy International?

„Maminy International vznikly s hlavním cílem, a to spojit české a slovenské maminky z celého světa a ukázat jedna druhé, že i když žijeme na druhém konci světa, tak je to mateřství podobné. Chtěla bych těmto maminkám zpříjemnit jejich den a ukázat, jaké to je i někde jinde ve světě a nechat na nich, jestli je to podobné a nebo úplně jiné. Takže největší plán je pokračovat dál v tom, co jsme začaly a doufat, že tento blog osloví více čtenářek, které se třeba i podělí o jejich poznatky, protože kdokoli může uveřejnit článek na blogu, stačí nám jen napsat.”

 

Zajímá vás, jak žijí další maminky v jiných částech světa? Navštivte blog Maminy International a přečtěte si jejich příběhy. Můžete se jich na něco zeptat prostřednictvím komentářů, nebo se taky zapojit s vlastním příspěvkem.

 

Závěrem: Děkuji moc Mirce za ochotu odpovídat na mé otázky 🙂 Bylo jich mnohem víc, než bylo původně v plánu. Proto vznikly rozhovory dva. Jeden jste si právě přečetli a na druhý vás zvu sem ⇒ pokračování rozhovoru