Vzteká se, pláče, směje se, tancuje, zpívá si.. To jsou projevy emocí dětí a my často nevíme, jak na ně. Zvlášť na ty negativní. Protože my jsme se přece naučili je potlačovat. Abychom byli přijati společností.

Můžeme se něčím inspirovat u dětí? Ano! Podívejme se na tu jejich autenticitu. Jak jsou samy sebou. Jak si hrají a žijí naplno. Pojďme to zkusit taky.

Chodila jsem kolem nich dlouho. Nejdřív jsem si říkala: „No jo zábava ideální pro děti.” Pak se začalo mluvit o tom, jak je to skvělé i pro dospěláky. A já si zas pomyslela: „No dobře. Je to taková kreativnější alternativa oproti křížovkám…